Grandis

Grandis nebyl ani tak založen, spíše tak nějak vznikl. Kdysi dávno, ještě v minulém století, objížděla česká, moravská a slezská pódia kapela zvaná Lištičky (autorství tohoto názvu není připisováno samotným členkám, nýbrž Františku Nedvědovi) zabývající se téměř výhradně prezentací širokého repertoáru Spirituál Kvintetu, avšak mazaně pouze s využitím dívčích hlasů. V průběhu let se jejich záběr rozšířil o zpěvy ve vlastní úpravě a Lištičky začaly sbírat poklony a ocenění (například druhé místo v soutěži o Krtečky na Zahradě roku 1993, sborový podíl na albu Spirituál Kvintetu nazvaném "Hanba nám!"). Jednoho jarního dne roku 1994 seděly takhle Lištičky v hosp… na výstavě moderního umění a přemýšlely, co dál. Nakonec došly k závěru, že by kapelu mohlo celkem dobře zpestřit druhé pohlaví, a tak se rozhodly přibrat do svých řad nějaké pány. Konkrétně dva. Nepřicházelo samozřejmě v úvahu, aby se pánové také jmenovali Lištičky. Po několika pokusech dohodnout se demokraticky a férově na novém názvu kapely, které vůbec nikam nevedly, vytáhla kapelnice Eva Pavelková (tehdy Kvěchová) z knihovny latinsko-český slovník a zapíchla mezi jeho stránky tužku – a Grandis byl na světě! Stávající formace kapelnice basačky, dvou pánů kytaristů a tří ženských vokálů pochází z oněch dob. V současném složení Grandis hraje a zpívá od léta 1997.

Devadesát procent veškeré tvorby tvoří spirituály a tradicionály, z čistého jednoho sta procent upravované kapelnicí Evou Pavelkovou. V repertoáru se ovšem dá najít několik veselých zpestření například v podobě písně v nářečí Zulu, živého zpěvu afrických lovců lvů, mexické koledy i poctivých českých lidových písní z pokladů páně Sušila.

Převzato ze stránek kapely