Paul Robeson
Paul (Bustill) Robeson byl znm afro-americk atlet, zp?vk, herec a bojovnk za lidsk prva po celm sv?t?. Stal se vznamnm hlavn? v dob?, kdy segregace ?ernoch? byla stle legln a ?ernoi byli zejmna na Jihu suovni rasismem.
Narodil se 9. dubna 1898 v Princetonu - New Jersey a byl nejmlad z p?ti d?t. Jeho otec byl uprchlkem (bval otrok) a absolventem Lincolnovy University. Matka byla ze vzneen rodiny ve Philadelphii. Jeho rodina p?mo zavala strasti ?ernoch?, ale zrove? byli odhodlni se nad to povznst. Robeson sm byl za svho ivota podroben mnoha zkoukm.
V roce 1915 Paul zskal ?ty?let stipendium na Rutgersk Universit?. P?estoe ?elil nsil a rasismu, zskal 15 universitnch cen ve sportu (baseball, basketball, b?h) a dvakrt byl nominovn do nrodnho tmu americkho fotbalu.
Na prvnick kole v Kolumbii (1919-1923) potkal Eslandu Cordoza Goode, se kterou se nsledn? oenil. Za?al pracovat v prvnick firm?, ale odeel pot, co bl sekret?ka odmtla zapisovat, co j diktoval. Zanechal prvnick ?innosti a za?al vce rozvjet sv um?leck schopnosti na poli divadla a hudby za ?elem podpory afro-americk historie a kultury.
V Londn? se proslavil nejd?ve v r. 1925 v londnsk inscenaci muziklu Show Boat, ze kter pochz i slavn pse? Ol Man River. Pozd?ji Paul zskal mezinrodn uznn za hlavn roli ve h?e Othello, za kterou dostal Donaldsonovu Cenu (Donaldson Award) za nejlep hereck vkon v roce 1944 a n?kolik dalch vznamnch cen. Mezi 11 filmy, ve kterch hraje je nap?. Body and Soul (1924), Jericho (1937) a Proud Valley (1939). Na divadelnch prknech B?hem svch cest Robeson zjistil, rasismus nen v Evrop? tak ostr jako v Americe. Doma prakticky nebyl schopen najt restauraci, ve kter by ho obslouili, divadla v New Yorku m?ly sedadla pro ?ern pouze na hornch balkonech a jeho vystoupen byla ?asto p?ijmna s vhr?kami a opovrenm. Naopak v Londn? byla Robesonovo no?n vystoupen csa?e Jonese provzena n?kolikerm vydnm p?davku (a 12x).
Paul Robeson uval svho hlubokho baritonu k propagaci a popularizaci ?ernoskch spiritul?, ke sdlen kultur r?znch nrod? a na podporu socilnch a t?ce pracujcch vrstev. Jeho clem p?i hudebnch vystoupench byl mr a spravedlnost po celm sv?t? p?es Ameriku, Evropu, Rusko a Afriku. Robeson se stal sv?toznmm ve stejn m?e v Harlemu, Moskv? nebo t?eba v Nairobi. Mezi jeho p?teli byli budouc africk ldr Jomo Kenyatta, historik Dr. W.E.B. Du Bois, anarchista Emma Goldman a spisovatel James Joyce a Ernest Hemingway. V roce 1933 Robeson v?noval vt?ek z All God's Chillun idovskm uprchlk?m z faistickho n?mecka. v roce 1937 manifestoval proti faistickmu tlaku ve pan?lsk ob?ansk vlce a prohlaoval "Um?lec mus zvolit boj pro svobodu nebo pro otroctv. J jsem volbu udelal. Nem?l jsem na vybranou." V New Yorku v roce 1939 m?l premiru v Earl Robinsonov? "Balad for Americans" - kantt? oslavujc Ameriku jako zemi mnoha etnik a nrodnost.
B?hem padestch let Paul Robeson vystupoval a ?e?nil proti rasismu za mr. Studoval, ?ntinu, setkal se s A. Einsteinem aby s nm diskutoval o mru ve sv?t?, vydal svoji autobiografii "Here I Stand", a zpval v Carnegie Hall. V tto dob? p?ipravil 2 koncerty v letech 1952 a 1953 na Kanadsko-Americk hranici, kde zpval pro 30-40.000 lid z obou zem. V roce 1960 m?l sv posledn turn na Nov Zland a po Autrlii. Sv?j ve?ejn ivot kon? v roce 1963, kdy se stahuje do stran a nemocn odchz do d?chodu. Umr 23. ledna 1976 v Philadelphii.
